Nene, žádnou VIP hvězdu jsem nepotkala, to vás zklamu hned na začátek. Nicméně tenhle březnový týden jsem se jako celebrita cítila já, a to hned dvakrát. Poprvé při návštěvě Drážďan, kde jsem si zahrála na Jackie Kennedy nebo Grace Kelly (vyberte si), a podruhé na premiéře muzikálu Sibyla, kde se sešla veškerá česká hudební scéna...a my dvě s mamkou... :-)
Nevím, jak vy, ale v Drážďanech už jsem skoro jako doma. Byla jsem tam už tolikrát, že znám pomalu každou uličku včetně dlažebních kostek... :-)
Jen do Zwingeru (který je na obrázku a je to místní obrazárna, něco jako Louvre) mě víc než jednou nikdo nedostal. Přiznávám, že na galerie moc nejsem, zvlášť ne na ty, které mají tři patra a zhruba tak milion obrazů... :-)
Tentokrát ale naše skupinka byla ve východním Německu za naprosto jiným cílem než je kultura. Ten cíl byl mnohem kapitalističtější - nákup oblečení v Primarku.
Město jsme si ale i tak stihli projít, i přesto, že byla neskutečná zima, foukal vítr a vůbec to nepůsobilo jako začátek jara. Já měla na sobě krásnou jarní bundičku a pláťáky, oblečení ve kterém vám občas bývá zima i ve 20°C...
Kluci mě navíc dráždili tím, že hledali cukrárnu a chtěli zmrzlinu...Kdo měl po výletě angínu, to už si bohužel nepamatuji, ale myslím, že jeden z nich jo! :-P
A tuhle stránku už jste viděli - zúčastnila se totiž jedné soutěže... :-) Dokumentuje právě ten studený vítr, který mě donutil povýšit funkci šátku na čepici. S těmi slunečními brýlemi jsem vypadla jako nějaká hollywoodská hvězda, což jsem ale samozřejmě v daný okamžik netušila a říkala jsem si , že Majerová zase dělá ostudu, tentokrát už i za hranicemi.. :-)
Ostudu jsme ale rozhodně neudělaly v divadle Hybernia na premiéře muzikálu Sibyla. Hodily jsme se s mamkou do gala a užívali si červený koberec (který tam opravdu měli!), i když jsme se samozřejmě snažily tvářit, že po něm chodíme denně a že ho vlastně máme i doma... :-)
Když jsme vkročili do předsálí, přišla jsem si jako v Blesku, protože tam byli snad všichni, kteří (dobrovolně, i nedobrovolně), plní jeho stránky.
A bylo vidět, že svoje pózy pro fotografy mají už léta natrénované. Pohazování vlasy, odhalování rozparků a kousání do rtů, aby byly pěkně naběhlé, to vše jsme mohly sledovat na červeném koberci pod palbou blesků.
My jsme se nakonec musely taky vyfotit, protože nějaká paní fotografka pojala podezření, že bychom mohly být taky VIP a myslím, že večer marně googlila na internetu, v jakém seriálu hrajeme, nebo proč nás do háje fotila. Zapózovaly jsme vcelku statečně, i když to pohazování vlasy nám vůbec nešlo, to musíme natrénovat.
Co se týká muzikálu, zapřísahám Vás, ať na něj nechodíte, pokud to nedostanete zdarma nebo darem. I přesto, že v něm vystupoval náš zasloužilý umělec, držitel rádu Daniel Hůlka, nevěděla jsem, jestli si v půlce radši neobjednat flašku šampaňského a opít se, abych přežila tu druhou. Nakonec mi musela stačit jedna sklenička, a je fakt, že druhá půlka již byla snesitelnější... :-)
Myslím, že při odchodu jsem představení zhodnotila na červeném koberci tak nahlas a od podlahy, že se nemusím bát, že by nás ještě někdy někdo na nějakou premiéru pozval.
Tak takovéhle to je, žít si jako VIP... Tak nezapomínejte, že největší celebrity jste stejně pro ty, kteří Vás mají nejradši a které máte doma <3
S láskou,
Žádné komentáře:
Okomentovat