PL 2016 / W12 / Malá Dianka

Pro většinu z vás je možná celkem normální potkávat někoho, kdo se jmenuje stejně jako vy. Já si to ale umím celkem stěží představit. Jediné Diany, které znám, jsou Lady Di a Diana Kobzanová. Osobně nikoho, tedy až donedávna. Je to rok a půl, co se mojí kamarádce narodila druhá holčička. A dostala stejné jméno jako já. Protože se pravidelně vídáme, vznikají docela vtipné situace, o kterých vám chci dneska vyprávět. A doplním je fotkami z mojí nové PL stránky. Pojďte si počíst.

Co se scrapování týká, zase mi v albu přibyl jeden pokus o clean & simple. To je u mě vždy známka toho, že nestíhám zdobit a scrapovat. Paradoxně to ale většinou nekončí nějakým narychlo slepeným layoutem. Usedám k počítači s vidinou pár malých úprav v PicMonkey nebo Photoshopu a skončím u hledání fontů, rámečků nebo jiné grafiky a tak vůbec. Takže sečteno a podtrženo - clean & simple rozhodně nerovná se méně práce a času. 

Ale zpět k příběhu. V předvelikonočním týdnu jsem zase jela navštívit "moje holky" do Říčan. Dianka je jedno ze dvou miminek, které mám ve svém okolí, a protože nemám zatím vlastní, náležitě si tyhle mrňouse od kamarádek užívám. A ony mi je samozřejmě moc rády půjčují. A taky si nenechám ujít příležitost scrapovat roztomilá miminka, protože to vždy všem scrapovým maminkám tak trochu závidím.

Malá Dianka je 1 a kousek roku velká slečna, ale i tak je jí občas potřeba něco připomenout. A tady začíná legrace se jmény. Když na ní kamarádka mluví: "Didi, teče Ti nudle, slintáš...," tak já se kontroluju a hledám kapesník. Když kamarádka říká: "Tos toho, Didi, moc nesnědla...," začnu poctivě dojídat. Když kamarádka říká: "Půjdeš si, Dianko, po papání lehnout...," tak přemýšlím, že jsem to teda chtěla vydržet až domů, ale že si teda u nich klidně schrupnu. A takových situací bylo už nespočet, včetně těch, které se týkají věcí kolem přebalování plenek :-)

Kromě návštěvy u Dianky jsme ale jinak měli celkem napínavý konec týdne. Sestra s přítelem dělají parkour, né ten na koních, ale takové to akrobatické překonávání přírodních i městských překážek. U nás v ČR se především Ondra řadí v tomhle sportu mezi špičku (ostatně rozhovor s ním jste si mohli přečíst třeba i na iDnes.cz). Na druhou stranu, i když zranit se můžete i na fotbale, přiznejme si, že jsou některé sporty, u kterých ke zlámání kostí vede trochu kratší cesta. A tak stačilo jedno nedotočené salto v tělocvičně a my jsme na Velký pátek drželi palce, aby ty přelámané obratle neznamenaly zbytek života na vozíku. Naštěstí náš borec může hýbat vším, co má, a teď už to bude jen o trpělivosti a rehabilitaci.

Možná jste poznali, že předlohou pro stránku mi byly layouty od Lucie Šindelkové, protože jak jde o clean & simple, tak ještě pořád potřebuju do začátku trochu "nahodit". Stránky od Lucky jsou mi v tomto velkou inspirací. Pořád mě to ale i tak táhne k trochu výraznějším barvám, takže jsem fotky doplnila luxusními kartičkami z kolekce papírů On trend 2 od My Mind's Eye. A ten skvělý font, kterým jsem "psala" se jmenuje Rough Typewriter. Umí česky, je zdarma a můžete si ho stáhnout TADY.

Tak ať je i váš život clean & simple, ale taky trochu barevný, přeje