Moje dovolenkové Sn@p! album - FRIDAY

Blížíme se do finiše a musíme rychle, neb za chvíli už se blíží naše dovolená 2016. A já vás budu napínat až do konce, kam se vydáme letos. Každopádně loni první týden v září v pátek jsme se vydali do oblasti Rauris na kopec Hochalm a užili si tam parádní den. Nejprve ve městě a pak i na vrcholcích. Že je to ale místo, kde se nebaví jen dospělí, ale i děti, o tom je dnešní vyprávění doplněné fotkami deníku.

V pátek ráno jsme se poměrně dlouho klubali z postelí, venku to vypadalo zase všelijak, ale hlavně, pánská část výpravy dostala rýmičku, a s tím - jak určitě víte - se nedá nic dělat. A tak jsme dorazili k lanovce do údolí Rauris až kolem poledne a trefili jsme se do polední pauzy. Díky tomu jsme si ale mohli prohlédnout město. Všude tou dobou byly farmářské slavnosti, a tak bylo i tohle městečko náležitě vyzdobené - z toho musela být koláž. I když ukrytá v odklápěcí kartičce.

Po krátkém odpočinku pod lanovkou se ale konečně kabinky otevřely a my vyjeli do 1780 m.n.m na náš poslední výlet. Proč je ale Hochalm tak perektní místo pro rodinné výlety? Protože a) jsou tu všude krávy, které se dají i pohladit, b) chovají tu sovy dravce, které si můžete prohlédnout v klecích a nebo si počkat na přehlídku a c) je tu nádherné ledovcové jezírko.

Ještě jsem vás nepřesvědčila? To proto, že ten největší trumf jsem si nechala nakonec. Lesní cestička sovičky Tilly "Tillys Waldpfad", po které se krásně dostanete z horní stanice lanovky k mezistanici, je pro děti ideální nejen svou délkou, ale taky je plná naučných a hravých prvků. 

Můžete si zahrát na xylofon z klád, rozeznat houby ve vitrínkách, spojit zvířata a jejich stopy nebo si složit puzzle. To vše v doprovodu roztomilé sovičky Tilly. A to jsem si určitě nevzpomněla na všechno. Stoprocentně si ale vzpomínám, že to bavilo i nás, dospělé. Pominu-li nádhernou přírodu a ty výhledy. V mezistanici je pak pro děti připraveno dětské hřiště a za hezkého počasí si tu mohou vyzkoušet i rýžování zlata.

Z mezistanice jsme pak už sjeli dolů lanovkou, přeci jen naše kolena už mají právo na to, aby byla příkrých sestupů ušetřena. Místo toho jsme si udělali výlet do Bad Hofgasteinu, kde jsem především já udělala hon na gelové pero, protože to pražské mi dopsalo. A jak samy víte, bez pera není žádný Project Life ani Sn@p deník. A já tolik chtěla psát.

Protože to byl náš poslední večer, dovolila jsem si v deníku taky krátkou statistiku, ke které kartičky od Simple Stories prostě svádějí. A u které se při prohlížení alba vždycky nasmějeme. A o tom to je! Krom kartiček a papírů od SS už jsou stránky ozdobené vlastně jen chipboardy, protože víc barev už by asi nikdo nezvládl.

Do údolí Rauris a na vrcholek Hochalm za mě určitě ANO! A vy už jen dejte vědět, jak se vám tam líbilo! :-)

Krásné plánování dovolených!