PL 2013 / Výlet do Anglie (část 1.)

Dva týdny uběhly jako voda a já jsem pro vás připravila zase jednu malou ochutnávku z mého Project Life alba. Co se týká roku 2015, přiznám se rovnou - jsem pěkně ve skluzu. Zatímco doma už vytahuji jarní kabátky, v albu lepím pomalu ještě zachumlané fotky. A protože se nějak ne a ne dokopat s tím pohnout, rozhodla jsem se proti "PLP" (Project Life Prokrastinaci) zabojovat následovně - prostě jsem zabrousila do let minulých a rozhodla se konečně zpracovat fotky z mého pobytu v Anglii. Jste zvědaví? Já taky! Především na to, jak se vám budou stránky líbit tentokrát. Zvolila jsem totiž pro mně tak trochu netradiční barvy...

Abych vás nejprve trochu uvedla do děje, v Anglii jsem prezentovala část své disertační práce na konferenci, kterou pořádala Univerzita v Sheffieldu. Samozřejmě jsem využila příležitost a jela jsem do Británie s mírným předstihem, abych si před povinnostmi trochu prohlédla město a prozkoumala okolí. V té době jsem ještě neměla ani potuchy, že existuje nějaký Project Life. Možná díkybohu za to, protože jinak bych vezla domů kufr plný vstupenek, letáků, mapiček a ubrousky, co jsem si do nich utřela pusu v restauraci... :-) Neměla jsem ani vlastní zrcadlovku, ale naštěstí ji v té době měla moje mladší sestra, a tak jsem si jí s dovolením vypůjčila a ulovila spoustu krásných fotek. Tolik, že jsem při tvorbě stránek musela hodně vybírat, aby na sheffieldské zážitky nepadlo celé album :-)

Rozhodla jsem se sladit všechny stránky do jednoho stylu, tentokrát méně scrapbookového a více digitálního. I když, těžko říct, i na embossing nakonec došlo... Rozhodně to ale platí pro titulní fotky. S těmi jsem si hrála v Photoshopu, každá je doplněná nápisem vyvedeným ve stejném fontu (Nimbus Sans) a "ústředním motivem" na titulkách jsou hvězdičky. Jen prostě pokaždé trochu jinak. První stránka je věnována Sheffieldu, jak jsem si ho měla možnost prohlédnout, než začala konference. Krásné anglické městečko s průmyslovou historií jsem si hned zamilovala a okamžitě se tam cítila jako doma.

Asi jste si všimli, že poslední dobou moc ráda používám černobílé fotky. Miluju jejich atmosféru a na fotografie historických památek se prostě skvěle hodí. Navíc, pokud chcete mít stránky barevně sladěné (a to já teda musím mít), je používání ČB fotek taková dobrá finta, jak se se poprat s tím, že dost často má každá fotka trochu jiný odstín. A co se týká těch netradičních barev, o kterých jsem mluvila na začátku, rozhodla jsem se totiž fotkám a kolážím nechat okraje. Ale ne bílé, nýbrž černé. A musím říct, že se mi tenhle nápad dost líbil. Díky tomu se celý výlet krásně odlišil od "běžných" týdnů. 

Journaling je tentokrát kombinací mého vlastního rukopisu a "fotošopování" na fotografiích. Psala jsem na černé tonkartony bílým gelovým perem. No, a jaké jiné ozdoby se hodí na černě vyladěné stránky, než ty z kolekce "The Story of Us" od Simple Stories. Když se vyhnete svatebním nápisům a obrázkům, stále vám zbude spoustu materiálu, který se dá skvěle využít (třeba jako psací stroj na kartičce s textem).

Dalším motivem, který jsem použila na všech stránkách jsou puntíky. Taky jsem se odvážila embossovat, docela hezky mě to překvapilo, razítka zůstala pěkně čitelná (no, asi na třetí pokus...). Tohle je konkrétně jedno od Technique Tuesday. Chipboard jsem doplnila o svorku právě z "The Story of Us", trochu ho přetřela gessem a pak distress inkoustem (můj oblíbený vintage odstín Victorian Velvet).

U některých fotek mi bohužel samoobslužná tiskárna v drogerii černé okraje z nějaké strany ořízla. Takže příště, až budu dělat stránky z nějakého zajímavějšího výletu, určitě si nechám fotografie vyvolat kvalitněji v nějakém fotolabu.

Doufám, že se vám černo-puntíkatý styl líbí a už zítra se můžete těšit na 2. část z mého anglického dobrodružství.